Hypotéky - růst sazeb a inflace

25. červen 2021

Dle očekávání ČNB poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

Hypotéky - růst sazeb a inflaceHypotéky - růst sazeb a inflace

Zvýšení úroků bude patrné hlavně u hypoték.Červnový růst sazeb velmi pravděpodobně nebude poslední, letos může dojít ještě k jednomu či dvěma navýšením.

Hlavními důvody ke zvyšování sazeb je vývoj inflace a také uvolňování vládních opatření, díky čemuž se opět začíná hospodářství oživovat.

Další informace najdete např. v tomto článku https://www.seznamzpravy.cz/clanek/centralni-banka-vytahla-proti-inflaci-uroky-jdou-nahoru-167993

Protože jedním z důvodů zvyšování sazeb ze strany ČNB je obava z růstu inflace a já vnímám inflaci jako reálný problém (stačí se podívat na růst cen stavebního materiálu), rozhodl jsem se o inflaci napsat něco více. 

Proč je inflace na vzestupu?


Inflaci v dnešní době tlačí nahoru zejména 3 faktory:

- Extrémně uvolněná fiskální a monetární politika – enormní množství peněz v ekonomice.


- Odložená útrata domácností. Vládní podpory, daňové úlevy a ochrana pracovních míst urychlily tvorbu úspor lidí, kteří kvůli pandemickým omezením nedokázali úspory utratit za jinak běžně dostupné věci a služby (sport, kultura, osobní péče, cestování atd.). Jakmile se ekonomika začne vzpamatovávat a otevřou se tyto možnosti útraty peněz, využijí poskytovatelé služeb natěšení zákazníků, kteří budou chtít utratit našetřené peníze, a citelně zdraží.


- Zvýšené náklady firem na dodržení přísných epidemiologických opatření promítnou výrobci a poskytovatelé služeb do jejich cen.


Tyto faktory jsou krátkodobé až střednědobé. V dlouhém horizontu se začnou tyto inflační tlaky mírnit, protože spotřebitelé se uklidní a začne fungovat přirozené konkurenční prostředí, které pomůže vrátit ceny do normálu.
 

Proč jsou trhy nervózní?


Ve světě se zvyšují obavy z rostoucího veřejného zadlužování a z inflace, která by mohla převyšovat dlouhodobé průměrné hodnoty. Obavu ze zvýšené inflace ještě podporuje skutečnost, že do určité míry je ze strany centrálních bank žádoucí. Inflace totiž ukrajuje nejen z našich úspor, ale i z dluhů. Díky tomu mohou vlády a centrální banky odepsat část veřejných dluhů. Na druhou stranu centrální banky musí být velmi opatrné, aby inflaci nepustily do příliš vysokých hodnot, kde by nakonec způsobila více problémů než užitku.

Centrální banky mají nástroje, kterými mohou inflaci do určité míry ovlivňovat. Jedním z těch klíčových jsou úrokové sazby, které jsou v rámci uvolněné měnové politiky velmi nízké. Pokud by však hrozila příliš vysoká inflace, tyto sazby reálně porostou a to je něco, čeho se akciové trhy obávají. Zvyšováním sazeb centrální banky takzvaně utahují opasek.

Zvýšení sazeb vede k tomu, že se zdražují úvěry. Pro některé subjekty se tím stávají nedostupné nebo se jim nevyplatí. Komerční banky si proto raději část peněz bezpečně uloží u centrální banky, než aby je rizikověji půjčily firmám nebo jednotlivcům.

Pro akciové trhy a indexy to je relativně negativní zpráva. Zvýšením sazeb se pro firmy zdražují peníze z úvěrů, které do teď měly k dispozici velmi levně, musí proto v některých případech omezovat svoji ekonomickou aktivitu. Běžní lidé se také nedostanou již tak snadno k penězům ze spotřebitelských úvěrů, neutrácejí tolik za zboží a firmám tím klesají tržby.

Na první pohled to vypadá jako velmi špatná situace, ale bavíme se o situaci, která je významná z krátkodobého pohledu. Z dlouhodobého pohledu se nemáte čeho obávat, protože krátkodobá korekce, která může nastat, je pro vás příležitostí k nákupu ve slevě.

Co udělá inflace s vašimi úsporami v čase?


Abych to uvedl na praktickém příkladu. Představte si, že máte na bankovním účtu 5 milionů Kč, které tam necháte příštích 20 let jen tak ležet, zatímco inflace bude 3 %. Za 20 let budete mít na účtu pořád 5 milionů Kč, ale koupíte za ně stejně, jako kdybyste dnes měli jen 2,7 milionu Kč. Hodnota vašich peněz bude téměř poloviční. V tabulce můžete vidět, co se stane s 5 miliony Kč na běžném účtu v různých časových obdobích a při různé výši inflace.

Inflace              3 %                       5 %                      10 %
5 let          4 313 044 Kč        3 917 631 Kč        3 104 607 Kč
10 let        3 720 470 Kč        3 069 566 Kč        1 927 716 Kč
15 let        3 209 310 Kč        2 405 085 Kč        1 196 960 Kč
20 let        2 768 379 Kč        1 884 447 Kč           743 218 Kč
25 let        2 388 028 Kč        1 476 514 Kč           461 480 Kč
30 let        2 059 934 Kč        1 156 887 Kč           286 543 Kč

O kolik se sníží hodnota 5 milionů Kč při různé inflaci podle počtu let


I relativně nízká inflace vám v dlouhodobém horizontu “sežere” významnou část peněz.

Obava z inflace


Pokud máte obavy z inflace, je to v pořádku, protože když nebudete rozumně pracovat s odloženými penězi, postupně o ně přicházíte neviditelnou silou jménem Inflace. Rozumně pracovat s penězi znamená, nechat peníze pracovat a nenechat je “povalovat” na běžném účtu.

Pokud chcete nad inflací zvítězit, budete se muset poohlédnout po vhodných nástrojích a sestavit si svoje investiční portfolio, které zvládne svým výnosem překonat inflaci.

Jak inflaci porazit?


Nemusíte se hnát za nejvyšším výnosem, stačí když výnos zvládne vydělat na inflaci a něco navíc. Budete-li brát v potaz inflaci na úrovni 3 % (dle grafu výše) a budete chtít vydělat 3 až 4 % nad inflaci, budeme se bavit o průměrném ročním výnosu cca 6-8 % p. a. V tomto rozsahu budete moci vybírat mezi nástroji, které nebudou zbytečně rizikové a umožní vám ochránit pracně nabyté peníze.

Výnos by neměl být jediným kritériem pro výběr investičních nástrojů a služeb. Důležitá je diverzifikace, transparentnost, důvěryhodnost a kvalita.

Existuje totiž ještě jeden druh inflace (mimo tradiční):

Inflace měnová – původní ekonomická definice inflace ztělesňuje tzv. tempo růstu peněžní zásoby. Ukazuje, jak se zvyšuje množství peněz v ekonomice. Dlouhodobě je v systému peněz více a více. Covid krize tento růst značně akcelerovala, jen v USA se množství amerických dolarů v oběhu od března 2020 zvýšilo o více než 25 %. V ČR vzrostlo množství CZK obíhajících v ekonomice o více než 13 %.

Když jen „sedíte“ na penězích na účtu trpíte hned 2x:


1. V čase si dlouhodobě můžete kupovat méně a méně spotřebitelského zboží, díky spotřebitelské inflaci;


2. Dlouhodobě koukáte, jak majitelé akcií dále bohatnou a zvyšují vám ceny spotřebitelského zboží, protože nemají problém s jeho nákupem.
 

Nevíme, zda tento systém bude dále pokračovat a samozřejmě s akciemi je spojeno riziko kolísání, ale určitě stojí za to diverzifikovat majetek a využívat efektů plynoucích z měnové inflace. Z měnové inflace můžete profitovat! Jen se jí nesmíte bát. Představte si, že najednou dostanete do rukou nové peníze, tak jako je dostali v posledních měsících několikrát Američané. Část jich uložíte na účet, část jich utratíte. Ty, co jsou na účtu mohou banky dále půjčovat někomu jinému a ten je může dále utrácet. Ty, které sami utratíte použijete třeba na nákup akcií, dluhopisů, nemovitostí či kryptoměn. 5 chlebů denně navíc nepotřebujete. Pokud tak držíte v portfoliu tradiční akcie a nemovitosti, tak z měnové inflace za jinak stejných okolností profitujete, protože akcie či nemovitosti nakupují ostatní a tím zvyšují jejich ceny (americké akcie jsou od začátku covid krize silnější přibližně o 90 %). Jednoduše si vyděláváte na to, abyste si pokryli cenovou (tu spotřebitelskou) inflaci, a to nejen.

Každopádně je asi nejhorší nechat peníze jen tak ležet na účtu.

Rád Vám případně se sestavením investičního portfolia pomůžu.